je důležitý pojem a je dobré jej vzít na vědomí, protože v Linuxu panuje řád. Je přesně dáno, kam co patří. Knihovny sem, aplikace sem, uživatelská data sem, atd. Pro nováčka to bude velká změna a je potřeba se s ní sžít. Takže vítejte v prvním informačním šoku, který prostě absolvovat musíte. V nejvyšším adresáři, který se jmenuje kořen (root) a je označen lomítkem /, je několik adresářů, kterými vás nebudu zatěžovat.
Řekneme si jen, že v adresáři etc je řada konfiguračních souborů systému i aplikací, které vás nebudou zajímat do doby, než budete potřebovat nastavit třeba webový server apod. Málokdy je potřeba nějakého ručního zásahu do konfiguračních souborů v rámci systému. Dalším adresářem, se kterým se můžete setkat je var, ve kterém se mimo jiné nacházejí soubory se systémovými hlášeními. Jediným adresářem, který vás bude od počátku zajímat, je home. Tam patří účty uživatelů a jejich data.
Pokud vytvoříte v systému uživatele, objeví se v home stejnojmenná složka, kterou nazýváme uživatelská složka a do té se bude ukládat vše, co uživatel bude dělat. Dokumenty, hudba, videa, to co stáhne z internetu, ale i všechny konfigurační soubory pro nastavení pracovního prostředí, aplikací atd. Je to jen a pouze jeho místo kam se jiný uživatel systému nedostane, naopak jinam přístup nemá.
Takto vypadá složka uživatele po čisté instalaci systému (nebo po vytvoření nového uživatelského účtu). Vidíte přednastavené složky, které mají svůj účel. Aplikace pracující s dokumenty automaticky nabízejí ukládat soubory do adresáře dokumenty, multimediální přehrávače pracují s adresáři Hudba a Videa a webový prohlížeč vám nabídne ukládat stahovaný soubor do adresáře Stažené. Jde o funkci nazvanou uživatelské adresáře (XDG user directories). Vidíte i vlevo ve správci souborů jejich nabídku pro rychlý přístup jedním klikem.
Cesty k adresářům jsou dány adresářovou strukturou. Jejich označení, chcete-li zápis, se odvíjí od kořenového adresáře. Ten jak víme se označuje lomítkem a jednotlivé adresáře oddělujeme opět lomítkem. Čili cesta k adresáři home je
/homecesta k mému uživatelskému adresáři je
/home/migeloa cesta např. k záloze tohoto webu na mém pracovním počítači je
Jak vidíte, pracuje s tímto zápisem jak správce souborů, tak pro vás bude důležitý, pokud se někdy vydáte do terminálu. Prostě a jednoduše, ať budete datlovat příkazy do terminálu nebo chtít stáhnout nějaký soubor z internetu, vždy se setkáte s adresářovou strukturou Linuxu.
Co je dobré si zapamatovat, že nikdy nesmíte zaplnit diskové oddíly na 100%. Do /home se neustále zapisují změny nastavení a pokud jej zaplníte, nebudou moci být uloženy, zjednodušeně řečeno, pokud nebudou moci být do konfiguračního souboru uložené změny (např. změna velikosti okna atd.), tak budou soubory poškozeny a pracovní prostředí se vám po novém startu/restartu nespustí a skončíte v terminálu, kde budete muset uvolnit trochu místa a po restartu se vám spustí pracovní prostředí ve výchozím nastavení = od tapety na ploše, přes téma ikon, barevné téma atd. bude pryč. Pokud nacpete disk do plna, dnešní pracovní prostředí vám vynadají okamžitě a pokud to nebude ignorovat a místo uvolníte, vše bude v pořádku. Pokud budete ignorovat upozornění, zaděláte si zbytečně na problém, který se začátečníkovi bude řešit složitě. Oddíl /home uvolníte snadno a pokud se vám povede nějakým způsobem zaplnit oddíl systémový /, tak vyzvěte balíčkovací systém k vyčištění mezipaměti. Na tohle opravdu pozor.
Dobrá rada – ať nainstalujete jakoukoliv distribuci, nainstalujte si bez váhání správce souborů Midnight Commander, v některých distribucích zkrácen na název balíčku mc. Jde o správce souborů, který běží v terminálu a pokud si nějakým způsobem položíte systém, včetně zaplnění disků, budete strašně rádi, že jej máte nainstalovaný. Pro pamětníky – je podobný Norton Commanderu, pro nepamětníky, něco jako ořezaná verze Total Commanderu ve verzi pro DOS (to asi nepamětníkům příliš neřekne, co? :)). Prostě a jednoduše jej nainstalujte, nezabírá místo, ale může vám zachránit dlouhé hodiny tápání, dokud se v systému nezorientujete. Pro pořádek, když si položíte systém a najede jen do terminálu, po přihlášení napíšete mc a stisknete enter a máte dvoupanelového správce souborů k dispozici i s úplným přístupem do sítě.