Výběr pracovního prostředí je naprosto subjektivní záležitost. Začněme fakty. Někde uslyšíte, že KDE Plasma je vymazlená a jako argument slouží často, že papá méně operační paměti, popřípadě že je přesnější ve vykreslování třeba i písma. Je pravda, že se u GTK prostředí vyšší spotřeba operační paměti občas projeví – rozdíl třeba 500MB, což je při velikostech dnešních modulů poměrně zanedbatelná hodnota. Je také pravda, že se někdy v Cinnamonu v kombinaci s nějakou aplikací stane, že dojde k nadmírné využití operační paměti. To je situace sice nestandardní, není běžná, ale může se to stát – proto to zmiňuji. Aplikaci vypnete, zapnete a pokračujete. Co se týče vykreslování nejen písma, tak jde opět o subjektivní pocit.
Přesto, tento „paměťový rozdíl“ vás nesmí odradit od toho, abyste si vybrali, kde se vám bydlí lépe. Pokud máte např. v pracovním laptopu 8GB RAM a více, tak se tu bavíme o směšných hodnotách.
Další co můžete zachytit na internetu za informace je, že v některém prostředí jedou lépe hry, v jiném lépe funguje nějaká aplikace atd. Opět se bavíme o rozdílech v rozmezí chyby měření. Dám vám sem odkaz, který vám ukáže, že až na naprosté výjimky, je to plichta a tak jedinou skutečně hodnotovou veličinou je vaše zkušenost z používání a jak rád říkám, jak se vám v něm bydlí.
Pokud budete hledat další srovnání, dávejte pozor na datum proběhlého testu, protože ta tvrzení, která na internetu můžete najít, se zakládají právě na testech proběhlých před lety a jejich výsledky jsou již neplatné.
Xorg a Wayland
Dále v testech uvidíte dvě označení X11 (nebo xorg) a Wayland. Zjednodušeně, nepřesně, jde o zobrazovací protokoly, které umožňují zobrazovat samotná pracovní prostředí a také aplikace. Vlastně můžeme říct, že vše grafického, 3D, videa atd. vidíme díky X.orgu nebo Waylandu. X/X11/Xorg jsou označení pro jeden a ten samý projekt, který je na ústupu a právě Wayland jej má nahradit. Dále vás tímto nebudu zatěžovat, protože o tom si můžeme povídat, až budete v nějaké distribuci trochu více doma – ani potom, to asi nebude dávat velký smysl. Přesto tuto informaci musíte mít, protože se s těmito označeními budete setkávat už v pracovním prostředí a je dobré o nich vědět.
Trocha historie
Nebojte, nebude písemka, ale k zorientování se v tom, co je co a proč je to podobné, na čem to stojí a co znamená tamto a tuto a hento, si řekneme pár základních faktů.
Už víte, že byla dvě velká prostředí GNOME a KDE, také víte, že se vývojáři GNOME rozhodli pro revoluci, díky čemuž vzniklo prostředí MATE a Cinnamon a dále víte, že GNOME, Cinnamon i MATE, ale také Xfce stojí na podvozku GTK. KDE, tedy KDE Plasma stojí na podvozku Qt, stejně jako LXQt.
Předeslal jsem, že si myslím, že pro nováčka budou postačovat pro začátek tři prostředí, která nabízejí trochu větší uživatelský komfort, tedy GNOME, KDE Plasma a Cinnamon. Přesto, pokud se rozhodnete vyzkoušet další, může se vám stát, že vám bude vyhovovat jiné. Vycházím ze zkušeností z podpory v uživatelské distribuci.
GNOME, Cinnamon, MATE
Již jsem psal, že GNOME prošlo revolucí, což vám samozřejmě nemůže nic říci. V době kdy jsem přecházel na Linux, bylo GNOME ve verzi 2, a o něco později přišla, překvapivě, verze 3, přičemž rozvržení prostředí bylo poměrně klasické s tím, že v GNOME byl panel ve výchozím nastavení na horní i dolní straně s tím, že hlavní panel byl nahoře – menu, systémová oblast atd..
Obrázky jsou z wikipedie.
GNOME 2
GNOME 3
GNOME 4X
Následovala verze 4, resp. bylo změněné číslování na verzi 40 a další verzi byla 41 atd. To jen pro zorientování. Došlo k přepracování toho, jak se zobrazuje menu, jak se vykresluje přepínání ploch, aplikací… vlastně z vizuální stránky – ke změně téměř všeho, proto používám slovo revoluce.
Jen pro úplnost, verze GNOME 2 stála na podvozu GTK2, GNOME 3 na GTK3 a překvapivě, GNOME 40 stojí na GTK4.
Jak jsem psal, MATE naskočilo na vlnu GNOME 2, protože se ne všichni uživatelé se úplně sžili s třetí verzí a Cinnamon naskočil na vlnu třetí verze, protože se zase všem nelíbila verze 4, resp. 40.
MATE
Cinnamon
Samozřejmě dnes vypadá MATE i Cinnamon jinak (to si ukážeme později), vše prochází vývojem, ale chtěl jsem vám vysvětlit souvislosti.
KDE, KDE Plasma
Když jsme u těch retro vzpomínek, takto vypadalo KDE ve verzi 3
Takto ve verzi 4
Takto ve verzi 5
a nakonec verze 6
I zde vás budu šokovat, že KDE 3 stálo na podvozku Qt3, KDE 4 na Qt4, pro verzi 5 přišla změna názvu na KDE Plasma 5, který stál na podvozku Qt5 a šestá Plasma stojí na Qt6. To jste nečekali, že jo 🙂
Jak vidíte, v KDE, resp. KDE Plasma, se rozvržení prvků drží zajetých kolejí, panel s menu i systémovou částí dole… proto evoluce.
Je na místě říci, že jsem vám ukázal de facto výchozí nastavení, v různých distribucích vypadaly a vypadají všechna prostředí jinak, změna designu je pro uživatele otázkou pár kliknutí. Přesto to stačí, aby změnu vzhledu někdo použil jako důvod k „vytvoření distribuce“.
Chtěl jsem vám sem vložit odkazy na nějaká videa z Youtube, ale nenašel jsem vhodná, bez technických věcí a už vůbec ne v češtině či slovenštině, takže se pokusím něco vyrobit v příštích dnech… snad nebudu potřebovat scénáristu…
Výběr prostředí
Zopakuji, je to subjektivní věc, sám jsem si vyzkoušel řadu prostředí, některá jsou pro někoho spartanské, pro jiného ideální. Při svém přechodu z WinXP, jsem si zkusil GNOME 2, KDE 3.5 a xfce a po jenom víkendu testování bylo jasno – KDE mi přistálo jako sedinka na hrnec. Byť jsem si během času pohrával s prostředím Enlightenment, Cinnamon, GNOME 3, LXDE, LXQt, Xfce, vždy jsem zaparkoval zpět. Známý dodnes vzpomíná na GNOME 2 a ani MATE mu jej nedokáže nahradit – ten to podle mne trochu přehání :). Proklikejte si je, vyzkoušejte, zorientujte se, nastavte si je – co bude lahodit vašim očím a kde se vám bude dobře bydlet, to je vítěz.
Pozn.: na jednu stranu můžete zachytit názory, že prostředí je ve světě Linuxu nesmyslný počet, prostě moc. Na stranu druhou pořád slýcháme nářek uživatelů Windows, že jim MS hýbe s prvky prostředí, mění menu atd. Když se tyto názory ozývají z jedné skupiny lidí, přijde mi to velmi úsměvné. Z toho „nesmyslného počtu“ pracovních prostředí Linuxu si prostě vyberete, které vám vyhovuje, pokud chcete, nastavíte si ovládací prvky dle libosti a ta nastavení vám zůstanou. Míra nastavitelnosti samozřejmě souvisí také s výběrem pracovního prostředí, ne vše jde v každém jednom z nich nastavit a u těch spartanských také záleží na znalostech uživatele. GNOME, KDE Plasma nebo Cinammon, proklikejte, vyzkoušejte, vyberte si – zde se kliká.