Už jsem se pomalu vydal k předváděčkám distribucí a jejich instalaci a zapomněl jsem říci, že…
Disky, disky, oddíly
Pokud si instalujete systém sami, znamená to, že znáte minimálně základní informace o tabulce oddílů, asi vám něco říká rozdíl mezi MBR a GPT. Jistě kamarádíte s nějakou aplikací pro správu disků a přesně v té si připravte disk, na který budete chtít instalovat linuxovou distribuci. Nenechte se dovést do situace, kdy byste měli překopávat disk(y) při instalaci nového systému. Je to jako s cirkulárkou – stačí chvilka nepozornosti a data jsou… vy víte kde. Viděl jsem to již tolikrát, poslouchal nářek a není pomoci. Dejte si říct a pokud nemáte zvlášť disk(y), které můžete pro instalaci nového systému použít a budete tedy zmenšovat některý oddíl, vše to udělejte v pro vás známé aplikaci pro správu disků. Připravte si předem volné místo na disku v aplikaci, kterou znáte.
Jak velký diskový prostor potřebuji pro instalaci linuxové distribuce?
To je prosté. Pro testy různých distribucí a konfigurací, léta používám 30GB SSD
tohle je jedno z nich
Pokud se podíváte do pravého dolního rohu obrázku, správce souborů nám říká, že je na něm volné místo 12,9GB (z 27,9GB). Takže instalace systému si v tomto případě řekla o 15GB. To se samozřejmě bude lišit distribuce od distribuce, rozdíl bude v řádu 1-2GB. Prostě a jednoduše, 30GB na učení se se systémem bude stačit.
Je třeba mít ale na paměti, že všechny aplikace, které nainstalujete z repozitáře, se instalují do kořenu, tedy na systémový disk. Jak již víte, aplikace v Linuxu jsou zásadně menší než ve Windows, protože si nenesou všechno potřebné, každá jedna zvlášť, ale „to všechno potřebné“ aplikace v Linuxu sdílí. Takže se do těch 30GB vejdete a pokud budete chtít instalovat jako divocí, zkoušet všechno co potkáte, tak si pro jistotu připravte 40-50GB. Osobně jsem v roce 2018 přiřadil pro kořen 40GB a fungoval jsem tak do konce roku 2025, přičemž jsem si pro potřeby tohoto webu pořídil další větší NVME a pro nedostatek SATA portů na desce jsem původní NVME 1TB rozsekal na 40GB oddíly pro instalace všech distribucí, které si tu ukážeme. Na novém NVME jsem se rozšoupnul a dal jsem kořenu 80GB, protože se chystám na pár divočáren. 40-50GB pro systém stačí, i když budete řádit jak černá ruka.
Pro /home už záleží na tom, jak moc se budete chtít učit či zkoušet, co se budete chtít učit nebo zkoušet a jak moc budete chtít řádit. Začneme od konce, pokud budete chtít zkoušet pařit, tak hry z obchodů (Steam, Epic…) se neinstalují do kořenu, ale do vaší domovské složky. Pro hry potřebujete přesně tolik místa, kolik vám zabírají ve Windows, plus jednotky GB navíc (to si vysvětlíme později v pařanské sekci). Pokud budete chtít zkoušet převody a zpracování videa, potřebujete tolik místa, jak velká budou vaše videa. Je to jednoduché, čím více náročnějších věcí na místo budete chtít zkoušet, tím více místa potřebujete. Samotné konfigurační soubory prostředí a aplikací po instalaci systému, se pohybují někde kolem 30-50MB v domovské složce uživatele. Zbytek je už pak na vás – chcete instalovat 200GB her nebo zkoušet převod 4K HDR 100GB videí? Tak přesně tolik místa potřebujete :). Vidíte na obrázku výše, že můj letitý /home zabírá 800GB, včetně her a nově přidaných virtuálních strojů pro tento web. Samozřejmě můžete pro ukládání velkých souborů použít vaše stávající NTFS oddíly (nezapomenout na ntfs-3g), čím si to můžete pro začátek zjednodušit.
Ještě poznámka k btrfs. Pokud se rozhodnete použít tento systém souborů, tak jednou jeho velmi dobrou vlastností je, že – zjednodušeně – ukládá zálohu souborového systému. To si samozřejmě řekne o další diskový prostor, tak je dobré to zohlednit.
Takže pro kořen 30-50GB, pro home kolik chcete. Pokud neplánujete hned nějaké velké věci a opravdu chcete začít se systémem, což vřele doporučuji, těch 30-50GB vám bude postačovat na všechno, včetně oddílu home, který vlastně pro učení se a rozkoukání se, ani vytvářet nemusíte. K tomu se ale dostaneme.
Instalátor vám bude dělat návrhy
Značení disků a diskových oddílů v Linuxu již znáte. Zmiňoval jsem také souborové systémy a náznakem, jak s tím naložit. Je na místě se k tomu vrátit.
Pro ukázku jsem vytáhl obrázek z instalace openSUSE. Vytvořil jsem pro virtuální počítač 100GB disk s spustil instalaci distribuce. Tohle na mne vyběhlo. Nenechte se vyděsit, když vám instalátor zobrazí, že vám zmenšuje nějaký diskový oddíl a překopává disky. První zobrazení je vždy návrh, který když nepotvrdíte, pouhým návrhem zůstane. V různých distribucích bude vypadat takový dialog jinak, ale princip je stejný – dokud nic nepotvrdíte, nic se nestane.
Důležité je, že vám instalátor nabídne několik možností a pokud to necháte na něm, řada distribucí vám vytvoří kořen se souborovým systémem btrfs a home se souborovým systémem ext4. Zde je vidět, že openSUSE se k tomu staví jinak a upřímně, by mne to úplně nenadchlo. Zopakuji, já bych pro začátek volil souborový systém ext4, je to pro uživatele jednodušší – mezi námi, jej používám na několika počítačích, včetně tohoto (viz obr výše) pořád. Jistě, jiné sestavy mají pro kořen btrfs – má to tam své opodstatnění. Nováček = ext4 bez dalších věci ke studiu. Do budoucna se pak rozhodnete sami.
Zbytek si ukážeme a řekneme ve videích s instalací konkrétních distribucí.
Tip: pokud se vydáte na vlastní průzkum, ať už proto, že pro vás budu s novým obsahem pomalý nebo proto, že budete zvědaví na jinou distribuci, není vůbec od věci si vyzkoušet instalaci v nějakém virtuálním stroji. Instalátorů systému existuje celá řada a udělat chybu v přípravě disků není vůbec dobré. Byl bych nerad, kdyby přibývali nešťastníci kvůli rychlejší ruce než očím. Koukejte, čtěte, myslete a pak budou vaše data v bezpečí.
Oddíl home na vlastní diskový oddíl, ano či ne?
Zde je dobré vyjít z vaší vlastní zkušenosti. Pokud používáte MS Windows, máte disk C:. Máte i disk D: popřípadě E: či pokračujete dále? V tomto je princip napříč systémy stejný. Jeden oddíl si drtivá většina uživatelů ponechává na systém a aplikace, další oddíl je určena na data a třeba i hry. Tento způsob dává smysl v každém systému. Pokud byste systém přeinstalovali nebo se rozhodli vyzkoušet jinou distribuci, a měli jen jeden oddíl, tak logicky přijdete i o data, protože při instalaci systému se typicky systémový oddíl formátuje. Čili je ideální pro užívání libovolného systému mít dva diskové oddíly, kdy se oddělí systém od uživatelských dat. Stejně tak i v Linuxu.
V případě, že neoplýváte diskovým prostorem a chcete si především s Linuxem naučit, vyzkoušet si, jestli najdete aplikace, které potřebuje či chcete užívat, prostě se rozkoukat, nemusíte mít dva diskové oddíly. Pokud si vymezíte oněch 30-50GB, raději 40-50GB pro Linux, tak si pro začátek vystačíte a až získáte pocit, že už můžete instalovat do svého stroje Linux „na tvrdo“, pak se už rozhodnete dále a v případě, že budete chtít zkusit distribuci další, můžete si přeci případné soubory uložit na váš NTFS oddíl a je to.
Pokud jste opravdu odhodláni, rovnou si objednejte disk. V žádném případě totiž nedoporučuji, smazat MS Windows a začít od nuly rovnou v novém systému. Ponechte si minimálně pro dobu, než si budete trochu jistější v kranflecích i systém stávající. Už jen jako jistotu, že pokud budete potřebovat cokoliv v rychlosti udělat a nebudete ještě vědět v Linuxu jak, stačí restart a je to. Sám jsem se zbavoval MS Windows až půl roku po úplné migraci veškerých aplikací a dat.
Tip: pokud nejste svázáni omezeným místem a sloty v laptopu, je ideální vyhrabat v šuplíku (nebo si za pár kaček koupit) nějaké SSD s kapacitou 100GB+ a můžete se učit, zkoušet a takový disk vám bude stačit.
UEFI a CMS při instalaci
Pokud si instalujete systém sami, tak vám nemusím vysvětlovat, co je CMS nebo UEFI.
Pokud se rozhodnete držet se mého doporučení použít souborový systém ext4, v řadě distribucí budete muset zvolit ruční nastavení oddílů. Nyní je čas si o tom něco povědět obecně a v rámci každé distribuce budu ukazovat konkrétní postup, protože instalátory systému jsou různé.
BIOS a CMS
Pokud na učení se s Linuxem použijete starý počítač bez UEFI nebo budete chtít využít CMS, v některých distribucích budete potřebovat vytvořit malý oddíl, typicky 8MB pro oddíl zavaděče, v jiných není potřeba. To jsou specifika distribucí, to si vždy řekneme v předváděčce distribuce.
UEFI
V případě UEFI budete potřebovat také malý oddíl, pro který si instalátory dnes říkají již o 512MB, některé distribuce si ale řeknou i o 1024MB.
Pokud plánujete zkoušet více distribucí, je dobré rovnou nastavit velikost 1024MB, při dnešních kapacitách disků to je irelevantní hodnota a nebudete muset později překopávat oddíly, což relevantní podle mne je.
Nyní tedy máte připravené volné místo na disku a důležité informace k instalaci, tak můžeme pokračovat dále.
V případě, že si nevíte s něčím rady…
Vím, že je doba sociálních sítí v různé podobě a spousta lidí je na nich zvyklá řešit úplně všechno. Dobrá rada – pokud narazíte na něco, s čím potřebujete poradit, používejte fóra distribucí nebo daných projektů. Lidé, kteří se věnují podpoře uživatelů, ať už distribucí nebo aplikací, chodí především do fóra projektu. Tím nechci říct, že se vám na sociálních sítích nemůže povést najít radu, ale pravděpodobnost získání relevantní odpovědi je větší na fóru projektu/distribuce.
Nebojte se použít jak vyhledávač ve fóru, tak váš oblíbený vyhledávač, protože většinu věcí, které linuxový nováček řeší, už někdo zodpověděl, vysvětlil. Navíc může být již vámi hledaný postup popsaný ve wiki distribuce. To je opomíjený zdroj informací, což je špatně. Někdo se návodům věnuje, stojí to spoustu času a pokud se zeptáte ve fóru, tak vám často odpovědí bude právě odkaz na wiki distribuce, v případě rady ohledně nějaké aplikace apod. odkaz do wiki klidně distribuce jiné, kam vás dovede i váš vyhledávač. Ingredience jsou stejné…