Při instalaci systému si zadáte své uživatelské jméno, např. pepa, je tedy vytvořen váš účet, který je automaticky přidán do skupiny sudoers. S vytvořením uživatele se vytvoří jeho složka v home a cesta k ní je
/home/pepa
a ten obsahuje uživatelské adresáře, ale i spoustu skrytých složek a souborů, které obsahují nejen informace o nastavení vašeho účtu (tapeta,ikony, avatara atd.), ale i soubory s nastavením aplikací. A k tomu všemu máte úplný přístup jen vy a root/sudoers. Což můžete nastavit podle potřeb, což sem motat nebudu, je to spíše pro pokročilé.
Dalším dílkem skládačky jsou další diskové oddíly, pokud do počítače přidáte další disk. Pokud chcete, aby k němu mohli přistupovat všichni, musí být připojen do adresáře, do kterého mají přístup všichni. Takže si jej nepřipojíte jako já na pracovním počítači do
/home/migelo/Dataale musíte zvolit jiný adresář. Pamatuji si, že se k tomu používal adresář média vytvořený v kořenovém adresáři, ve kterém vytvoříte další adresář, třeba zrovna Data a musíte nastavit práva pro adresář Data pro všechny nebo pro skupinu, podle potřeby pro úplný přístup nebo pro přístup omezený. K němu bude cesta
/media/Data
a tuto cestu nazýváme přípojný bod. Jde o termín, se kterým se setkáte v aplikacích pro správu disků, ať v GNOME Disks (v menu hledejte v češtině „disky“) nebo v případě KDE Plasmy Partitionmanager (v menu v češtině „Správce diskových oddílů pro KDE“). Takže pamatujte, pokud se rozhodnete nějaký diskový oddíl připojit do adresářové struktury, je třeba napsat celou cestu k adresáři, samozřejmě jde nalistovat, jak jste zvyklí třeba z webových prohlížečů, když chcete uložit soubor jinam, než je vám nabídnuto.
Je dobré myslet na to, že každý nový soubor či adresář dostane práva podle nastavení systému, tzn. vlastníkem je ho tvůrce/ten kdo ho stáhne a přístup pro ostatní je dán nastavením distribuce, nikoliv podle nastavených přístupových práv adresáře, ve kterém jej vytváříte/do kterého jej stahujete. Pokud je výchozí nastavení distribuce takové, že k novému souboru má přístup jenom vlastník, ostatní jej neotevřou bez ohledu na to, že do adresáře přístup mají. Zde je dobré se zamyslet, jestli není vhodnější používat práva skupiny, než se učit nastavení pro disky, práva v rozšířené diskoverzi, hned na začátku. Nebo jestli si pro začátek tento disk nenechat se souborovým systémem NTFS, protože ten s právy nepracuje (v takovém případě nezapomeňte na ntfs-3g).
Pozn.: existuje samozřejmě řešení, ony „práva v rozšířené diskoverzi“, ale nejsem si úplně jistý, že je to něco, co by linuxový začátečník měl studovat. Ve chvíli, kdy budete chtít budovat domácí síť k tomuto tématu přičichnete (terminologie, hodnoty práv…) a pak se vám to bude snáze zpracovávat. Ale pro začátek si to dělejte snazší a ne složitější. I tak budete mít se v čem zorientovat a nudou trpět nebudete.